Přinášíme vám týdenní přehled ze světa kvantových počítačů, softwaru, algoritmů, sítí, kryptografie a technologií, včetně kvantového byznysu a investic.
Kvantové počítače
IBM oznámilo 25× rychlejší reset qubitů na novém 120qubitovém procesoru Nighthawk r2, což zvyšuje propustnost systému zhruba z 4 000 na 100 000 kvantových obvodů za sekundu a zároveň snižuje inicializační chyby přibližně 11×. Jde o důležitý krok pro budoucí kvantovou korekci chyb, protože umožňuje během výpočtu qubity rychle měřit, resetovat a znovu používat. Současně byla vydána nová verze Qiskit 2.5, která přináší rychlejší kompilaci, nové nástroje pro fault‑tolerantní výpočty a další optimalizace vývojového prostředí.
Čínský startup Zhongqi Wuliang na konferenci WAIC 2026 představil Qinghe No. 1, neutrálně‑atomový kvantový počítač navržený tak, aby se vešel do běžného datacentrového serverového racku. Qinghe využívá atomy zachycené optickými pinzetami a chlazené lasery, což výrazně zjednodušuje infrastrukturu potřebnou pro provoz. Firma tvrdí, že cílem je umožnit nasazení kvantového hardwaru přímo vedle klasických serverů a cloudových systémů. Zajímavostí oznámení není ani tak výkon stroje, protože nebyly zveřejněny nezávisle ověřené údaje o počtu qubitů, fidelitě nebo koherenci, ale především trend miniaturizace a „datacentrového“ balení kvantových počítačů. Pokud se podobný koncept osvědčí, mohl by snížit jednu z hlavních překážek komerčního nasazení kvantových technologií: složitou a drahou podpůrnou infrastrukturu.
Německá společnost SAXON Q oznámila komerční dostupnost dvou kvantových počítačů založených na NV centrech v diamantu: SXQ128 (128 qubitů) a SXQ512 (512 qubitů). Firma tvrdí, že jde o první diamantové NV‑centrové systémy, které překonaly hranici 10 qubitů a současně fungují při pokojové teplotě, bez kryogenního chlazení, vakua či speciální infrastruktury, přičemž se vejdou do standardního serverového racku. Klíčovou technologickou novinkou má být vlastní výrobní proces se zvýšením výtěžnosti tvorby qubitů nad 85 % oproti běžným 1–10 %, spolu s fidelitou až 99,92 %. Pokud se deklarované parametry potvrdí v praxi, šlo by o jeden z nejvýznamnějších posunů v oblasti diamantových NV‑centrových kvantových počítačů za poslední roky.
Společná studie výzkumníků z AWS, NVIDIA, Lawrence Berkeley National Laboratory a NASA přinesla praktický rámec pro rozhodování, kdy je nutné fyzicky integrovat kvantové procesory přímo k superpočítačům HPC a kdy naopak postačuje běžné cloudové připojení. Autoři rozlišují dvě zcela odlišné úrovně: real‑time řízení kvantového hardwaru a kvantovou korekci chyb, kde je nízká latence a těsná integrace nezbytná, a aplikační úroveň hybridních algoritmů, kde většinou komunikace nepředstavuje zásadní omezení a vzdálený přístup ke QPU je plně dostačující. Studie zavádí metriku „communication‑to‑computation ratio“ (Rcc), která umožňuje určit, zda je konkrétní úloha výpočetně omezená nebo komunikačně omezená. Hlavním závěrem je, že většina dnešních hybridních kvantově‑klasických algoritmů nevyžaduje drahou fyzickou kolokaci kvantových počítačů se superpočítači, zatímco budoucí fault‑tolerantní systémy s kvantovou korekcí chyb ano. Výsledek je důležitý zejména pro plánování budoucích HPC a kvantových infrastruktur, protože poskytuje racionální základ pro rozhodování o investicích do integrace těchto technologií.
Quantinuum a SoftBank zveřejnily společný white paper „Quantum Computing Frontiers“, který argumentuje, že kvantové počítání může začít přinášet komerční hodnotu ještě před příchodem plně fault‑tolerantních kvantových počítačů. Dokument mapuje dvě konkrétní oblasti, na nichž SoftBank již pracuje s technologiemi Quantinuum: kvantovou chemii pro vývoj nových materiálů a energetických technologií a analýzu rozsáhlých grafů využitelnou například pro detekci telekomunikačních podvodů. Autoři porovnávají nároky těchto aplikací s roadmapou hardwaru Quantinuum a docházejí k závěru, že firmy nemusí čekat na tisíce logických qubitů, ale mohou již dnes budovat know‑how, testovat algoritmy a připravovat budoucí workflow. Studie současně zdůrazňuje, že skutečná komerční hodnota vznikne kombinací kvantových počítačů, AI a HPC, které se mají stát základem budoucích kvantově‑AI datacenter.
Kvantová bezpečnost
Nový článek poskytuje nové odhady zdrojů potřebných k prolomení eliptické kryptografie secp256k1, která chrání Bitcoin, Ethereum a řadu dalších systémů. Navazuje na výsledky Google Quantum AI z roku 2026, podle nichž lze útok na 256bitový ECDLP realizovat s přibližně 1 200 až 1 450 logickými qubity a desítkami milionů Toffoliho bran, což představuje zhruba řádové snížení nároků oproti dřívějším odhadům. Při použití povrchových kódů by to podle autorů mohlo odpovídat méně než 500 000 fyzickým qubitům / 835 logických qubitů, tedy výrazně méně, než se ještě nedávno předpokládalo.
Kvantové technologie
Izraelská společnost Quantum Source Labs ve spolupráci s obrannou agenturou DDR&D (MAFAT) demonstrovala zdroj provázaných fotonů založený na jediném atomu rubidia, který dokáže generovat páry fotonů deterministicky na vyžádání a přenášet je přes více než kilometr běžného optického vlákna bez potřeby kalibrace, aktivní stabilizace nebo zpětnovazebních mechanismů. Klíčem je využití speciálního singletového Bellova stavu, který je přirozeně odolný vůči změnám polarizace způsobeným teplotou, vibracemi nebo mechanickým namáháním optického vlákna. Oproti dnes běžným probabilistickým zdrojům založeným na SPDC tak odpadá kompromis mezi rychlostí generování a kvalitou provázání.
Společnost Interlune oznámila, že její kryogenní technologie Cold Capture dokáže z běžného technického helia vyrábět 99 % čisté helium‑3, což je extrémně vzácný izotop používaný mimo jiné v supravodivých kvantových počítačích. Technologie využívá kryogenní destilaci při teplotách blízkých absolutní nule a podle firmy by při nasazení v amerických heliových závodech mohla zvýšit domácí produkci helia‑3 až na trojnásobek současné úrovně. Zajímavé je, že Interlune nevnímá Cold Capture jen jako pozemní průmyslovou technologii, ale také jako ověření postupu pro budoucí těžbu helia‑3 z měsíčního regolitu. Pro kvantové technologie je význam zprávy hlavně v tom, že helium‑3 patří mezi strategické a nedostatkové suroviny používané v některých kryogenních systémech pro kvantové počítače, a jeho dostupnost se tak stává důležitou součástí budování budoucí kvantové infrastruktury.
Výzkumníci ze Seoul National University a University of Seoul vyvinuli programovatelný fotonický čip, který dokáže na vyžádání zpomalovat, synchronizovat a tvarovat světelné signály v integrovaných optických obvodech. Technologie využívá rozšířenou variantu jevu coupled-resonator-induced transparency (CRIT) a umožňuje dynamicky řídit zpoždění signálu, šířku pásma i frekvenční vlastnosti světla, což byly dosud převážně fixní parametry dané výrobou čipu. Hlavní význam spočívá v řešení jednoho z klíčových problémů optického počítání: světlo je sice velmi rychlé a energeticky efektivní, ale obtížně se „zastavuje“ nebo zpožďuje pro účely synchronizace a bufferování dat. Pokud se technologie podaří komercializovat, mohla by umožnit vznik flexibilnějších optických procesorů a komunikačních systémů pro AI datacentra, vysokorychlostní sítě i kvantové technologie, přičemž jeden programovatelný čip by mohl nahradit několik specializovaných optických komponent.
Kvantový byznys, investice a politika
Dalším, kdo plánuje vstup na burzu v USA z Evropy, je německý Aqarios, který vyvíjí kvantový optimalizační software.
Americký startup Photon Queue uzavřel seed investici za 4 miliony USD. Photon Queue pracuje na kvantových pamětech.
IBM oznámilo akvizici výzkumné laboratoře HRL Laboratories, kterou dosud společně vlastnily Boeing a General Motors. Hlavním důvodem je získání špičkového know‑how v oblasti křemíkových spinových qubitů, čímž IBM vedle své dosavadní strategie založené na supravodivých qubitech otevírá druhou technologickou větev vývoje kvantových procesorů. Součástí HRL jsou také technologie pro kvantové senzory, kvantové materiály, kryogeniku, řídicí elektroniku a qubitové interkonekty. Podle vyjádření IBM jde o dlouhodobou investici, která má posílit její pozici v kvantových počítačích, kvantových sítích i kvantovém snímání na další desetiletí.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.