Přinášíme vám týdenní přehled ze světa kvantových počítačů, softwaru, algoritmů, sítí, kryptografie a technologií, včetně kvantového byznysu a investic.

Kvantové počítače

IonQ představila šestou generaci své kvantové platformy Superion 256, která znamená zásadní odklon od tradičních iontových kvantových počítačů. Místo řízení qubitů pomocí složitých externích laserových systémů používá technologii Electronic Qubit Control (EQC), která integruje mikrovlnné a radiofrekvenční řídicí obvody přímo na čip vyrobený standardními polovodičovými procesy. První čipy již byly vyrobeny ve foundry společnosti SkyWater a v prototypech se podařilo zachytit první ionty. IonQ tvrdí, že tento přístup může snížit náklady na jeden qubit více než 300×, výrazně zjednodušit výrobu a umožnit umístit celé kvantové procesory do běžných serverových racků. Superion 256 s 256 qubity je zároveň základem pro budoucí platformu Superion 10K, která má integrovat i cryo‑CMOS logiku pro řízení korekce chyb a škálování k fault‑tolerantním systémům. Firma tak sází na model podobný klasickému polovodičovému průmyslu: místo laboratorně stavěných strojů chce vyrábět kvantové procesory sériově ve foundry a postupně je škálovat na tisíce až desítky tisíc qubitů.

Fujitsu představila první funkční prototyp kvantového procesoru založeného na diamantových spinových qubitech, který integruje tzv. tin‑vacancy (SnV) centra přímo do fotonických integrovaných obvodů. Na rozdíl od běžnějších nitrogen‑vacancy center nabízejí SnV centra vyšší stabilitu vůči šumu a přibližně desetkrát vyšší jas fotonů, což je klíčové pro budoucí propojování kvantových modulů pomocí optických spojů. Prototyp vznikl ve spolupráci s QuTech (TU Delft) a University of Tokyo, pracuje při teplotě 1,55 K (−271,6 °C), tedy výrazně vyšší, než jakou vyžadují supravodivé systémy (desítky milikelvinů), a je již dostupný přes cloudovou platformu Fujitsu Hybrid Quantum Computing Platform. Strategický význam spočívá v tom, že Fujitsu sází na modulární architekturu, kde budou samostatné kvantové moduly propojeny světlem, což by mohlo být jednodušší cestou ke škálování než budování jednoho obřího procesoru. Firma plánuje vícemodulový prototyp v roce 2027, systém s 250 logickými qubity do roku 2030 a 1 000 logických qubitů do roku 2035, přičemž diamantové qubity chce v budoucnu kombinovat i se supravodivými kvantovými počítači.

Kvantový software a algoritmy

Qilimanjaro Quantum Tech vydala verzi 0.3.0 svého open-source frameworku QiliSDK a simulačního backendu QiliSim. Hlavní novinkou je podpora GPU akcelerace pro analogové a variační simulace, která má výrazně urychlit optimalizační výpočty používané v analogovém kvantovém computingu. Aktualizace dále přidává kompatibilitu s Pythonem 3.14, vylepšený tenzorový engine QTensor, nový modul klasických optimalizačních algoritmů včetně simulated annealingu, modelování časově proměnného šumu a stabilizer simulator pro efektivní ověřování Cliffordových obvodů. QiliSDK tak dále rozšiřuje svou pozici jednotného vývojového prostředí pro digitální, analogové i hybridní kvantové algoritmy, které lze spouštět na CPU, GPU i kvantovém hardwaru společnosti.

Qedma Quantum Computing a výzkumné konsorcium HQC² (sdružující University of Copenhagen, Technical University of Denmark a University of Southern Denmark) ukázaly, že pomocí softwaru QESEM pro potlačení a mitigaci chyb lze na dnešním kvantovém hardwaru zlepšit přesnost kvantověchemických výpočtů 30 až 50krát. V experimentu na procesoru IBM Aachen počítaly plochu potenciální energie molekuly vody, přičemž původní chyba kolem 500 mHa byla po aplikaci QESEM snížena na desítky mHa a v nejpřesnějším režimu až na úroveň tzv. chemické přesnosti (~1,5 mHa). Výsledek je zajímavý hlavně tím, že nevyžaduje fault‑tolerantní kvantový počítač, ale využívá charakterizaci šumu, specializovanou kompilaci a pravděpodobnostní korekci chyb k výraznému zvýšení kvality výpočtů na současných „noisy“ kvantových procesorech.

Kvantová bezpečnost

IonQ zveřejnila detailní odhad zdrojů potřebných k prolomení 256bitové kryptografie nad eliptickými křivkami (secp256k1, používané mimo jiné v Bitcoinu) pomocí Shorova algoritmu na budoucím fault‑tolerantním kvantovém počítači. Podle studie by stačilo přibližně 19 400 fyzických qubitů, 1 457 logických qubitů a zhruba 25,7 dne výpočtu s pravděpodobností úspěchu 63 % na jeden pokus. Firma tvrdí, že díky pokročilé qLDPC korekci chyb a optimalizované architektuře „Walking Cat“ snížila potřebné zdroje oproti dřívějším odhadům a ukazuje tak reálnější cestu k budoucímu prolomení dnešních algoritmů digitálních podpisů. Současně zdůrazňuje potřebu přechodu na postkvantovou kryptografii (např. ML‑DSA a SLH‑DSA), kterou tento útok neohrožuje.

Kvantové technologie

Dánská společnost Sparrow Quantum ve spolupráci s Ruhr University Bochum oznámila rekordní zdroj jednotlivých fotonů, který dodává více než 500 milionů využitelných fotonů za sekundu do optického vlákna. Zdroj pracuje na frekvenci 1 GHz, dosahuje více než 50% účinnosti vazby do vlákna a současně zachovává vysokou čistotu a nerozlišitelnost fotonů bez dodatečného spektrálního filtrování. Tento průlom řeší jednu z hlavních překážek fotonických kvantových technologií, protože dostatek identických fotonů je klíčový pro škálování fotonických kvantových počítačů, kvantových sítí a komunikačních systémů. Podle společnosti by nová úroveň výkonu mohla umožnit experimenty pracující současně s 10 až 20 fotony, které byly dosud prakticky nedosažitelné.

SandboxAQ ve spolupráci se společností Northrop Grumman úspěšně otestovala svůj systém kvantové navigace AQNav na dronu Lumberjack, který dokáže určovat polohu bez GPS pomocí měření drobných změn zemského magnetického pole (MagNav). Jde o první veřejně oznámený test kombinující magnetickou a vizuální navigaci na levném bojovém dronu určeném pro nasazení v prostředí s rušeným nebo podvrženým GPS signálem. Klíčové je, že software AQNav byl integrován do existující palubní elektroniky za méně než hodinu a nevyžadoval specializovaný hardware. Technologie využívá pokročilé fyzikální modely a AI k odfiltrování elektromagnetického šumu vytvářeného samotným dronem a poskytuje pasivní, nerušitelnou navigaci fungující i nad vodou nebo v prostředí bez dostupného signálu GPS. Demonstrace potvrzuje rostoucí význam kvantových senzorů jako alternativy k satelitní navigaci, zejména pro vojenské a autonomní systémy.

Kvantový byznys, investice a politika

Japonský NEC ukončil vývoj vlastního kvantového hardwaru a na konci března 2026 zastavil práce na fyzickém kvantovém počítači. Firma dospěla k závěru, že komercializace by trvala příliš dlouho a návratnost investic by byla nejistá. Přitom jde o významný krok, protože NEC patřil mezi průkopníky oboru a už v roce 1999 předvedl první supravodivý qubit na světě. Nadále však bude rozvíjet kvantové žíhání (quantum annealing), kvantově inspirované výpočty a související služby běžící na klasických počítačích. Rozhodnutí ukazuje rostoucí tlak na ekonomickou návratnost v kvantovém sektoru a zároveň potvrzuje trend, že část velkých technologických firem se soustřeďuje na komerčně bližší kvantové technologie místo dlouhodobého vývoje univerzálních kvantových počítačů.