Pravidelný týdenní přínos vybraných novinek ze světa kvantových počítačů, kvantových sítí a komunikace, kvantových technologií a kvantového byznysu.

Kvantové počítače

Výzkumníci z MIT představili qubit na bázi uvězněných iontů na jednom čipu společně s řídícím laserovým systémem. V případě uvězněných iontů celá fyzika probíhá za pomocí laserů (ionizování atomů, chlazení, řízení i vyčítání). Všeho všudy se jedná o komplexní systém plný laserů, čoček, zrcadel apod. Celková integrace na jeden čip nejen ušetří spoustu místa, ale také potlačí také chyby z důsledku vibrací, neboť laser i iont budou na stejném čipu. Avšak škálování na více qubitů je stále otázkou, neboť tato integrace na čip má i svá úskalí.

Na serveru ZDnet se ptají co se stalo s kvantovou dominancí. Kvantová dominance ohlášena Googlem minulý rok bylo velké téma. Nicméně, demonstrovaná dominance nejen není praktická, ale po reakci od IBM i více diskutabilní. Nyní se spíše hovoří o tzv.  ‚quantum advantage‘ a ‚quantum practicality‘. Oba termíny nemají přesnou definici a oba odkazují k bodu, kdy kvantový počítač vyřeší praktický problém, který je pro klasické počítače už nespočítatelný (quantum advantage) nebo jen rychleji než pomocí klasických počítačů (quantum practicality).

Přednášky o úvodu do kvantového počítání nyní proběhnou i v CERN v online formě (samozřejmě v anglickém jazyce). Předchozí znalost kvantové fyziky není vyžadována. Více zde.

Stále se objevují články ohledně toho, jak se na výzkum COVID používají kvantové počítače. Je otázkou, jestli takový výzkum pomocí klasických superpočítačů nebude stále výhodnější. Minimálně jde o skvělé PR pro kvantové počítače.

IBM do Qiskit přidalo další modul zaměřený na chemii a gradienty. Oba moduly by měly zjednodušit vývoj pro ty, kteří úplně nevidí do nejhlubších tajů kvantových algoritmů.

Krásné pojednání o tom, co to znamená kvantově-inspirovaný najdete na quantumcomputingreport.com. A ano, jde o klasický algoritmus, který řeší starý problém novou cestou inspirovanou právě z kvantových počítačů.

Kvantové sítě

Výzkumníci z Max-Planck-Institute of Quantum Optics demonstrovali první kvantový modem. Kvantový modem je rozhraní mezi kvantovým zařízením (třeba kvantový počítač) a kvantovou sítí postavenou na fotonech. V podstatě jde o přijmutí fotonu a v něm zakódované kvantové informace a následné předání lokálnímu zařízení a naopak. Laboratorní prototyp je dokonce postavený tak, aby se dal nasadit na současná telekomunikační optická vlákna. Nevýhoda je, že kvantový modem musí být chlazený na -271°C.

Kvantové technologie

Z MIT je i další novinka týkající se kvantového kaskádového laseru. Jedná se o Terahertzový polovodičový laser kolem infračerveného spektra. Dosud zásadním omezením širšího nasazení byla potřeba chlazení na cca -73°C. Což vyžaduje robustní chladící aparaturu a to je mimo laboratoř problém. Na MIT však přišli s upgradem, který umožňuje laseru pracovat při cca -23°C. Takového chlazení pro i pro přenosné zařízení je jednodušší dosáhnout.

Kvantový byznys a investice

University in Calgary dostane téměř 12 milionů dolarů od vlády státu Alberta na vytvoření mezinárodního hubu pro kvantové počítání. Grant by z Calgary měl vytvořit po Torontu další významná kanadský kvantový hub.

Cambridge Quantum Computing, která se zabývá kvantovými algoritmy a software, se dohodlo s Honeywell na exkluzivním přístupu k jejich nejnovějšímu kvantovému počinu označený jako h1.

A další spolupráci oznámili Atos a Pasqal, kde Atos by ke svému kvantovému strojovému učení rád využil kvantový počítač na bázi neutrálních atomů od Pasqal.

Podobně se na spolupráci s Pasqal domluvila i australská společnost ParityQC, které se zaměřuje na optimalizace kvantových algoritmů a architektury.

IonQ v rámci investice Serie A získalo 32 milionů dolarů.