Pravidelný týdenní přínos vybraných novinek ze světa kvantových počítačů, kvantových sítí a komunikace, kvantových technologií a kvantového byznysu.

Obrázek týdne: rozdíl mezi klasickým a kvantovým strojovým učení. Kredit: Deep Dutta

Kvantové počítače

Deutsche Telekom, respektive jeho divize T-Labs se zapojila do projektu PlanQK (platforma pro kvantově asistované AI). V rámci této platformy se chce zaměřit na možné využití kvantových počítačů a AI v telekomunikacích, optimalizace sítí apod.

AI a strojové učení zažívá obrovský hype a z části určitě zasloužený. Proto není překvapením i kvantové AI či strojové učení. Krásný a názorný úvod jaký je rozdíl mezi klasickým a kvantovým strojovým učení najdete na medium.com.

Indické ministerstvo pro elektroniku a informační technologie uzavřelo spolupráci s Amazon AWS o přístupu indických výzkumných týmů z řad akademických institucí ke cloudové kvantové službě Amazon Braket.

Kvantové sítě a kryptografie

V Dánsku vniklo nové konsorcium CryptQ soukromých firem a univerzit. Cílem je do tří let vyvinout cenově dostupné optické řešení pro QKD.

Ruští výzkumníci z MISIS a dalších institucí přišli zatím s nejrychlejším kvantovým generátorem náhodných čísel o „výkonu“ 8.05 gigabitů náhodných čísel za sekundu. Zařízení je postavené na optickém děliči svazku a detekcí fotonů obou výstupů.

Pohled do laboratoře MISIS ne nejrychlejší kvantový generátor náhodných čísel. Kredit: MISIS

IonQ uzavřelo partnerství s Q Center z Jižní Koreji. Partnerství umožní výzkumníkům a studentům z Jižní Koreji přímý přístup ke kvantovým počítačům IonQ a spouštět zde své úlohy.

Kvantové technologie

Na The Quantum Daily sestavili žebříček top 10 univerzit s komplexním kvantovým výzkumem:
10) Chinese Academy of Science
9) Harvard
8) Max Planck Society
7) Stanford University
6) Helmholtz Association of German Research Centres
5) University of Maryland, College Park
4) University of Science and Technology China
3) University of Cambridge
2) University of Waterloo
1) University of Chicago

Obvykle, jednou z překážek k miniaturizaci kvantových technologií je velikost chlazení. Jedna z metod je chlazení pomocí laseru. Vědci z NIST přišli s vylepšenou platformou pro laserové chlazení o velikosti řádově 15 cm, které chladí uvězněné atomy plynu. Zmenšení dosáhly novými optickými elementy. Zatím je chlazení řádově 10-krát větší, než kolik potřebujeme pro integraci na čip. Nicméně představená práce ukazuje směr a dává šanci pro další zmenšení na velikost čipu. To umožní jednodušší využití nejrůznějších kvantových senzorů v podstatě všude a na všem.

Kvantový byznys a investice

Bavorsko společně s místními výzkumnými institucemi a univerzitami chce vytvořit německou obdobu kvantového Sillicon Valley za pomocí injekce 300 milionů EUR. Obecným cílem je přinést a podpořit výzkum, vývoj, vzdělání a trénink v kvantových technologiích včetně vytvoření nového centra kvantového výzkumu a kvantového parku pro startupy.

Francie plánuje investice za 1.8 miliard EUR do kvantových technologiích během příštích 5 letech. Různé částky půjdou do všech směrů – kvantové počítače, kvantové senzory, kvantově odolné šifrování či kvantová komunikace a podpůrné technologie jako je kryogenika. Peníze půjdou do výzkumu, vzdělávání ale i podpory podnikání v kvantových technologiích.